Nejspíš normální běh času, života, umírání. Sice mne cosi uvnitř nutí hledat skrytá poselství a význam v tom, že jeden za druhým, opouštějí svět lidé, kteří mnoho znamenají. Teda alespoň pro mne.
Josef Škvorecký - spisovatel, jehož "ZBABĚLCI" - "HOŘKEJ SVĚT" a další knížky, pomáhaly vydatně formovat můj pohled na svět. O tom, že je to skvělé čtení, ani nemluvím. V čase mého "jinošství" nebylo lehké opatřit si Škvoreckého knížky. Já měl tu kliku. Hořkej Svět jsem dokonce vlastnil. Spolu s několika dalšími knihami, byly Škvoreckého povídky průvodcem mého zrání.
Dneska dopoledne, plný radosti z toho, že svítí slunko, fotografoval jsem si klidně v parku a kde by mne napadlo, jak smutný budu večer. Tak to na světě bývá.
Před pár dny, měl jsem v ruce dopis, kterým mi Josef Škvorecký povoluje publikovat jeho povídky v "Besedě". To byly takové naše rumburské "noviny". "Revoluční". Sametové. Budu ho muset uložit jinam. Mezi památky a vzácnosti. Ach jo. Kryl, Magor, Havel......Škvorecký.
Pro mne to poselství zní"PAMATUJ NA SMRT" - jasně, existuje ta věta latinsky. Bylo by to efektnější, ale já na efekt kašlu, navíc to neumím napsat. Pro náš národ nenávratně zmizel další KVALITNÍ člověk. Zůstaly knihy a to, co si neseme uvnitř a čím jsme byli OBDAROVÁNI.
Sedím tady, čučím a pokouším se napsat cosi nevyslovitelného. Nesvedu popsat co cítím, ani tu obavu, která se mne zmocňuje. Při tom, jak je čas a věk neúprosný, bojím se, že brzo zmizí všichni, pro které PRAVDA a SVOBODA, LÁSKA a ODVAHA, nejsou jen slova, ale způsob žití. Bojím se, že ve světě kde váhu má pouze majetek, postavení a moc - nezůstane nikdo, kdo je ochoten ROZDÁVAT sám sebe, bez ohledu na důsledky, které to pro něj bude mít. Kdo Škvoreckého knihy četl, ten ví a proto
zase někdy příště. Snad u veselejších témat a kvalitnějších fotek dědaIvan
To je ale hnusna pravda! Bohuzel...
OdpovědětVymazat