Vážně nemůžu jinak, než to tady vypsat, protože to je dobrý způsob, jak se zbavit stresujícího tlaku. Médií hlavně, ale také ty hovory lidí kolem. Ty totiž nejdou vypnout jako televíze.
Když vidím, jak se každý den víc a více dostávají ke slovu komunisti, jak si beztrestně cintají vestu a toho lumpa Rátha div neprohlašují mučedníkem, tož to se mně otvírá nabroušená kudla v kapse a to je velmi nebezpečné. Pro mne a venkoncem i okolí, bo kudlu vytáhnu. Takže zase pro mne. Těch keců kolkolem, no to je úděsné. Ale co to to tu říkám, to přece každý ví.
Při tom mám na srdci mnohem důležitější věc. Jenom nevím kudy na to. Rád bych poslal něco jako apel naší vládě, policii, politikům a spoluobčanům. No, spíš návrh, tedy, ale stejně nevím.
Věc se má tak: Vláda nám, obyvatelům zjevně lže, jako když stiskne a navíc lže i v Bruselu. I když nemohu nic dokázat, je velké množství politiků na všech úrovních, od městeček po parlament a senát, zapleteno do čachrů a mafiánských praktik. Mnozí státní úředníci, včetně některých policistů, soudců a prokurátorů jsou všechno jiné, jen ne poctiví a loajální občané. No a mezi tím "STÁDEM" se pohybují "KAPITÁNI PRŮMYSLU, LOBISTÉ, UHLOBARONI" a podobná čeládka i se svými osvědčenými ADVOKÁTY a jinými "OCHRÁNCI PRÁVA". Za těch necelých 20 let už je to těžko rozpletitelný, pevně utažený a utužený UZEL, chráněný zákony, smlouvami, jež nejdou vypovědět bez velkých ztrát pro státní kasu, a dalšími, mnohem temnějšími svazky.
Zde již není naděje na nějakou pozvolnou nápravu. Tento uzel je možné POUZE ROZETNOUT.
Bez milosti a bez slitování. Není mi úplně jasné jak - nevím kudy na Kokořín. Mám jen takový námět jak se vypořádat s "ochránci práv gaunerů a podobné verbeže".
Protože všichni tito "občané" poškozují svou VLAST tím, že ji bez milosti okrádají a olupují, má být jejich jednání posuzováno vždy jako VLASTIZRADA. Nemůže být totiž nejmenší pochyby o tom, že svou vlast skutečně zrazují.
Tím odpadnou dlouhé tahanice s dokazováním - stačí důsledek jejich činnosti.
Jó, já vím - plácám, ale zase na druhou stranu - no ulevil jsem si.
Ono to vypadá, jako bych se dal k nějaké hodně ultra pravicové partě - nedal přátelé, protože na rozdíl od nich netvrdím, že bych věděl kudy dál.
Dosti již o tom - mně se ulevilo a abych potěšil taky Vás, mé čtenáře - tak tady je pár fotek.
Jo jo, není nad to mít svou vrbu - tak zase někdy dědaIvan.
...se jen tak nevidí. Z debaty před FORTÚNOU zaslechl jsem útržek hovoru, který značí, že: Buď se opravdu berou sázky na to, zda Rath bude souzen - odsouzen - na kolik - atd. Nebo je to "zbožné" přání oněch debatujících - což dle mne vyjde nastejno. To jen tak na okraj. Kdyby se mi chtělo trochu namáhat, myslím, že bych dal dohromady ještě další důkazy cynismu a těžké nevíry ve státní instituce. Kde se něco takového v Lidu země České nabralo, bychom našli nejspíš v dějinách, ale to není pro tuto chvíli důležité. Co mne nadzvedává ze židle, je fakt, že ačkoli pan Rath zjevně porušil zákon a to mnohokrát, ani já bych si nevsadil žádnou tutovku. Jak potom zůstat občanem? Nebo lépe, jak být loajálním občanem, který ctí zákony ze zásady a ne ze strachu. Přestože se objevují tu a tam první náznaky skutečného boje proti neřádům, je tady obrovské nebezpečí, že pokud nebudou viníci trestáni rychle a exemplárně, deziluze v této zemi dostoupí svého vrcholu a nikdo už nebude dbát na zákon. Ani na STÁT jako instituci.
Nechám na fantazii čtenářů a jejich představivosti, co by následovalo. Veselo mi z toho pomyšlení není. Proto se pokusím psát o něčem jiném - třeba jak jsem si naplánoval ranní focení.
Včera musel jsem opět do Liberce - věru, že nikomu nepřeji zažívat na vlastní kůži tu absurditu a bezmoc, když lítáte jak hadr na holi od "čerta k ďáblu - od jednoho lékařského "ŠPECIALISTY" k druhému a všude se pěkně objednáte. Nechtělo se mi věřit vlastním očím. Jasně, pan Primář, který bude plánovat operaci potřebuje různé údaje. Takže se musíte rozběhnout po areálu nemocnice a objednat se tam i onde. Rázem máte o program postaráno. Na několik měsíců. Nebudu to rozvádět, ale příště se k panu Primáři dostanu už v září - to je slušné, myslím. Cestou vlakem, bylo krásné ráno, pokoušel jsem opět, jako ostatně vždycky, foťák. Za jízdy a skrze okno ne zrovna čisté. Někdy bych rád, aby vyšlo na fotce i to okno, jeho odraz a odraz v odraze. Zatím a tedy ani tentokrát nic. Nepovedlo se, i když náznak už tam je. Za to v Liberci nebyl čas ani koupit si někde rohlík a vodu., Natož hledat motiv. Přitom Liberec je jedno z nejkrásnějších měst a jednou si ten čas udělám. JEDNOU.
Domů jsem se vrátil sice relativně brzo, za to úplně vyšťavený. Nohy mne nenesly, potvory a vůbec, nebylo mně do skoku. Tak jsem si naplánoval focení na sobotní ráno. Dobil baterie a nařídil budík na pátou. Hmm. Sice jsem se vzbudil a vstal, ale jinak - všechno špatně. Do kuchyně jsem se sice dopajdal a kafe spařil, jak říká přítel Bat, ale na to, abych někam šel, nebylo ani pomyšlení. Představa, že táhnu mimo aparát i nožičky a šplhám na Strážák, no skoro jsem brečel. Bezmoc - to je opravdu hnusný pocit. Nakonec jsem při kávě usoudil, že co jako nadělám a přestal se vztekat. Ono taky, dívat se z otevřeného okna jak pomalu vstává den i se všemi zvuky, co k tomu patří a být naštvaný, to vážně nejde. Užíval jsem si to a zapomněl na nemoc i na bezmoc. Bylo to KRÁSNÉ a co víc si může člověk přát - navíc když stačí udělat pár kroků a je na zahradě plné vůně. Zalil jsem kytky, posbíral po Besině "PEVNÁ HOVÍNKA" a dokonce i fotka nebo dvě se povedly. Si myslím. Ona i chvilečka štěstí stojí za to aby si jí člověk užil celou. Na to jsem přišel už dávno. Málo kdy se pocit štěstí a naplnění sypou jak z rohu hojnosti - hodinu za hodinou. Kdepak, spíš jsou to prchavé minuty, které je třeba si střádat a sčítat. Při tom, když vidím a mám nápad. Pak když vytáhnu foťák z kapsy a fotografuju a někdy, když fotku ještě dodělávám na PC, užívám si LIBOSTI po libosti. Další potěšení mi fotka dává, když náhodou udělá někomu radost. To je pak radosti a potěšení, že by se z toho jeden .......l.
Nic, nic už končím a jenom ještě vybrat nějakou tu fotku. Tu která potěší.
Původně jsem nosil v hlavě trochu jiný text, jenže psát v sobotu věci ošklivé se mně nechce a to co se děje v Čechách je ošklivé až až i bez mého psaní.
Tak zase někdy dědaIvan
... nářez to byl jaksepatří. Pozval mně už před časem kamarád ČAMRY , pomocí facebooku, bych se přišel podívat na závody. Nebylo mně až tak úplně jasné o co že to půjde. Viděl jsem sice na "tubě" nějaké vrcholné exhibice, ale že něco podobného je možné taky v našem "malém, milém, Rumburku", tak to mne nějak nenapadlo.
Samozřejmě - o tom, že proti "ZIMÁKU" jsou instalovány všelijaké ty Ú rampy a podobné šikmé plochy pro naši mládež - tak o tom vím, to je jasné, ale pokud jsem šel někdy náhodou kolem, neviděl jsem nikdy činnost, která by nasvědčovala něčemu smysluplnému. Za to, co jsem si občas pomyslel se nyní OMLOUVÁM. Konec konců zmejlit se může každý.
Nebudu chodit kolem a kolkolem - Překvapilo mne to co jsem včera viděl a překvapilo mne to mile - pozitivně, chcete-li. Protože sám mám problém s chůzí po svých, nemohl jsem se neobdivovat odvaze a umění těch skoro ještě dětí. Zkrátka a dobře, bylo to zajímavé a těch pár fotek, které se mi podařilo ulovit než mne vedro zahnalo zase domů, nechť jsou toho svědectvím. Tento hodně krátký bloček budiž poděkováním panu Brabcovi a jeho firmě za práci, kterou věnují mládeži, sportu a co já vím, třeba i rumburské budoucnosti.
Tak a teď ty fotky a jinak - zase někdy příště - dědaIvan
Když vidím, jak se každý den víc a více dostávají ke slovu komunisti, jak si beztrestně cintají vestu a toho lumpa Rátha div neprohlašují mučedníkem, tož to se mně otvírá nabroušená kudla v kapse a to je velmi nebezpečné. Pro mne a venkoncem i okolí, bo kudlu vytáhnu. Takže zase pro mne. Těch keců kolkolem, no to je úděsné. Ale co to to tu říkám, to přece každý ví.
Věc se má tak: Vláda nám, obyvatelům zjevně lže, jako když stiskne a navíc lže i v Bruselu. I když nemohu nic dokázat, je velké množství politiků na všech úrovních, od městeček po parlament a senát, zapleteno do čachrů a mafiánských praktik. Mnozí státní úředníci, včetně některých policistů, soudců a prokurátorů jsou všechno jiné, jen ne poctiví a loajální občané. No a mezi tím "STÁDEM" se pohybují "KAPITÁNI PRŮMYSLU, LOBISTÉ, UHLOBARONI" a podobná čeládka i se svými osvědčenými ADVOKÁTY a jinými "OCHRÁNCI PRÁVA". Za těch necelých 20 let už je to těžko rozpletitelný, pevně utažený a utužený UZEL, chráněný zákony, smlouvami, jež nejdou vypovědět bez velkých ztrát pro státní kasu, a dalšími, mnohem temnějšími svazky.
Zde již není naděje na nějakou pozvolnou nápravu. Tento uzel je možné POUZE ROZETNOUT.
Ono to vypadá, jako bych se dal k nějaké hodně ultra pravicové partě - nedal přátelé, protože na rozdíl od nich netvrdím, že bych věděl kudy dál.
