TAKOVÁ NEDĚLE - na vycpání :-)

      ...venku prší zvolna a přemýšlím nad tím, že snad zatopím. Místo toho, nebo jiné užitečné činnosti hledím do monitoru svého PC, té uhučené, protivné věci. Díky ní, ovšem, mohu ty desítky fotografií, které denně stahuji z foťáků, zpracovat a umístit. Je to činnost která mne těší, co mne ale netěší jsou všelijaké Emajly od známých. Jejich obsah. PropánaKrále - mám velkou chuť zavolat z plna hrdla. JDĚTE SE S TÍM VYCPAT. 
         Ne že bych během času, tu a tam, také nepřeposílal podobné. Hlavně jsem chtěl vyprovokovat něco jako debatu. Jediným výsledkem bylo, že jsem dostal a právem, vynadáno. Nicméně musím konečně shrnout svůj názor. Nebo se o to alespoň pokusím.
          Poslední události na "POLITICKÉ SCÉNĚ" mne utvrzují v tom, co si už stejně dlouho myslím. Naše politická reprezentace jest pouhým jejím přeludem a situace, zdá se, je čím dál horší. Nemíním udělat tu chybu, že zde začnu vyjmenovávat jednotlivé "NEDUHY" systému. Nikoli. Stejně bych polovinu zapomněl zmínit. Jen snad když to všechno shrnu do jediného slova. MAFIE. Někdy hůře, někdy lépe fungující systém vzájemných protislužeb, vydírání a korupce.
         Po prvních "výzvách" (na internetu) ke stávce jenerální, III. defenestraci a podobně, začal jsem dumat nad reálností takových akcí. Dokonce jsem se pokusil vyvolat nějakou diskuzi, která by měla na zřeteli praktickou stránku. Ono to není jen tak. Byť i připustím, čistě teoreticky, že je svržena vláda, rozpuštěn parlament, zaměstnanci ministerstev, prokuratur i soudů na ulici ........ No a co dál.????!!!!!!.. Kde vzít desetitisíce vzdělaných, schopných, ale hlavně POCTIVÝCH lidí. V dějinách už se něco podobného "párkrát" stalo, vždy s podobným průběhem a konec konců i výsledkem. Ti, kteří převrat provedli se tak nějak "samozřejmě" cítí být povoláni k vládě a k prosazení myšlenek "revoluce" v praxi. Dobrá. Ovšem těch není nikdy dost na to, aby obsadili všechna místa. A právě v tu chvíli nastupují ti, kteří nemají nic společného s myšlenkou (abych tak řekl) "OBECNÉHO BLAHA". Hnací silou (a nemalou) těchto lidí je touha ovládat a vládnout, jakož i se obohatit a zajistit sobě a své rodině, pokud možno, bezstarostnou existenci. Tito lidé a nemusí nutně pocházet přímo z řad "bývalých", mají tak silnou vnitřní motivaci, že zanedlouho vytlačí "revolucionáře" na okraj a posléze se jich úplně zbaví.

          Pokusím se vrátit zpět do reality, protože ty dvě hodiny, po které jsem odpočíval, hnaly se myšlenky a fantazie stále dál a dál. Jenže je třeba zůstat na zemi. Netuším, jak velká je naštvanost LIDU, ani jak uskutečnit "převrat" a následnou reformu a navrátit do této země pořádek, demokracii a pocit, že stojí za to žít a poctivě pracovat. Co ale vím naprosto bezpečně je, že taková malá revoluce se musí odehrát v každém z nás. Veškeré změny začínají u jednotlivců a těžko se z toho můžeme vyvléknout. Když slyším na ulici, v obchodech nebo v hospodách, jak lidi nadávají na poměry politické a hospodářské, připadá mi, že revoluční pohyb už je tady. Když ale ten samý člověk, který prohlašuje o parlamentu a vládě že: "je to jeden zloděj vedle druhého" a pak se mne pokusí OKRÁST - třeba při dodávce paliva, nebo při vyúčtování za provedenou práci (takových příkladů bych mohl dát opravdu hodně) je mně z toho opravdu smutno a přepadá mne beznaděj. Ten člověk si to možná ani neuvědomuje, ale je úplně stejný zloděj, jako ten, kdo vytuneluje kampeličku. Morálka, čest, pro někoho jsou to jenom slova, pro někoho dokonce slova prázdná. Žít v pravdě neznamená jenom říkat pravdu, ale také, a to především, znát a poznávat pravdu o sobě a podle toho žít. Vím sám za sebe jak je to těžké a hlavně nepohodlné. Je sice k vzteku být sám pro sebe podvodník, nebo zloděj (a kdo z nás někdy nešlápl vedle), ale podle mně (a nejen) je to jediná cesta. Také je to běh na dlouhé trati. A v tom je ten největší problém. Tato země si už nemůže dovolit nějaké dlouhé otálení, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Hospodářský rozvrat již započal a nevím jak dlouho to může trvat, než to dojde tak daleko, že už se s tím nebude moci nic udělat. Některé věci jde napravit, ale některé již ne. Je to jako v přírodě, konec konců i mi jsme její součástí.

       No vida - člověk by neřekl, jak těžké je vyjádřit myšlenku a názor, byť by mu to bylo sebelépe jasné. Vím co chci říci, ale nevím jestli se zadařilo. No nic - pokusil jsem se a to se taky počítá. Samo sebou, mohl bych toto téma probírat zleva - zprava a třeba bych nakonec dosáhl i toho, že by mně čtenáři pochopili - co mám na srdci. Zkrátka, aby se něco v této zemi změnilo, musí se změnit lidé, kteří v ní žijí.

        Nechce se mi už psát o tomto tématu - vždyť jsem nikoho nepotěšil, úsměv nevyloudil a o radosti.... ále co...... pokusím se to nahradit nějakým tím obrázkem. Taky bych měl někdy napsat o tom jak fotografuju a co mi to přináší. Takže dobrá ......až zase někdy - příště, pokusím se přijít s jiným soudkem a odtamtud něco...............dědaIvan