...pouštění. Akorát že já žádného draka po kapsách nenosím. Teda většinou ne. Zato foťáček, tak to ano. Dneska, ačkoli ještě v jedenáct to vypadalo že zůstanu v pelechu, jsme se s Besinkou vybatolili před barák. Dneska už po druhé. Ráno, když slunko vycházelo, pokusil jsem se ty nádherné barvy vyfotografovat zrcadlovkou - jenže ty větve, TY VĚTVE ! Musel bych jít v pyžamu až někam mezi paneláky, pokud by měl obzor vypadat dle předpisu. Inu co nadělám.
Foukalo a slunce svítilo o závod. Řekl bych, že pouze nad Rumburkem a okolím. Když jsem se vyplahočil za hřbitov, zatím co fenečka vesele pobíhala sem i tam, všude po kopcích válely se mraky a stékaly do údolí. Po louce pobíhaly maličké figurky a při bližším "ohledání" se ukázalo proč. Pouštěly tam draky - děti a snad ještě někdo větší. Okouzleně jsem je chvíli pozoroval a pak i fotil. Bez valného úspěchu. ZOOM v ruce neudržím, tím chci říci, že fotky jsou vždycky rozmazané a z dálky nebylo nic vidět. Vůbec jsem se pokoušel zachytit nějaká ta PANORÁMATA - což kompaktem nejde - kvůli mrakům na obzoru a také světlo bylo takové jiné, kouřové. 
Kvůli psovi, který se potřebuje "vyběhat" jsem po té louce bloumal sem a tam a mimo to, že jsem tu a tam zmáčkl spoušť, dumal jsem o věcech které mne hrozně štvou a dráždí. Opravdu. Když mi na jedné straně chodí EMAJLY o tom kolik stojí, či stálo to a to, kolik berou tam či tam, a jaké odměny dostává ten a nebo tamten "potentát" a na druhé straně informace o různých akcích a pozvánky na ně. Také slovo Boží, tu a tam a opovaž se nepřeposlati je dvanácti, dvaceti i více přátelům. Mám z toho v hlavě "šumění až hukot" - a dá mi dost práce, než oddělím plevy od zrna abych eventuelně nezareagoval tam, kde je třeba ignorovat, ale i naopak. Když mne pak některý z kamarádů označí za levičáka, který se bratříčkuje s "mladejma komoušema" je mi smutno.
Dneska ne, ale opravdu asi zveřejním tu část mého života, která se týká "doby nesvobody" a jaký byl vlastně můj osobní podíl na celém tom "třetím odboji" - co mne vedlo k životnímu postoji, který jsem zaujímal a když tak o tom teď přemítám - nikdy jsem svou filosofii neopustil a nezměnil. Jen už jsem starý, nemocný a líný. Neudělám to proto abych byl zajímavý, ani abych se vytahoval, ale proto aby bylo jasné kde a jak mám nastavené hodnoty a tudíž i můj postoj k tomu, co se v této zemi děje dneska. Skutečně to není ZÁVIST kamaráde P.Honem pryč od vážných věcí - zpátky na louku. Nad kruháčem vymejšlel jsem místo, odkud budu fotit teoreticky již "hotovou" fotografii aut, za rozbřesku jedoucích všemi směry - na hodně dlouhý čas. Pokud se ten pokus povede..... no slibuju si od toho "vyvoněnou" fotéčku.
Domů to mám od kruháče z kopce, ale nohy už moc nechtěly spolupracovat a pes naopak, jak byl (byla) rozlítanej, považoval ty dva kilásky za třešničku na dortu a vlíknul mou potácející-se figuru jak figurínu. AJVAJS. U Teska poručil jsem zabrzdit. Domníval jsem se, že koupím nějaké "čůčo" ovocného typu na večer. OMYL. TESCO - banda podvodníků a lhářů - no nevadí, koupil jsem si ve slevě pytlík mandarínek. Je to konec konců zdravější a také ovocné - no né?
Tak zase někdy - na vážné téma - gdo ví, třeba si vzpomenu i na nějaký hrdinský čin a budu se moci ucházet o MEDAJLI. dědaIvan
Žádné komentáře:
Okomentovat