co to? motto: Ten kdo se narodil ve dnech lípy, od 11. do 20. března a od 13. do 22. září, rád trpí životem. Sice si říká: "všechno je dobré, tak jak to je." a přesto se ptá: "proč jsou mé představy a sny mnohem hezčí než skutečnost?"
.... a abych zůstal ještě u toho horoskopu - hned od 23.9. začínají dny OLIVY sice, ale v našich šířkách severního typu je to především líska. Ano LÍSKA, nebo taky oříšek. (to jako děti měly jsme jména pro všechno - žalud, dub - nos, javor)
Roste mi na zahrádce taková líska, sazenici dal mi kdysi táta a za ty dlouhé roky jsem ji ořezával snad jenom dvakrát. Takže je to sice stále keř, ovšem stromu zvící. Rodí oříšky - malé, větší i obrovské, do kterých ty malé vlezou třikrát. Rodí každý rok jinak a na různých větvích, ale pravidelně je minimálně třetina úrody červivá. Letos tomu není jinak, jen oříšků je nad obyčej hodně. Když přihlédnu k tomu, že od jara nějaké opadávají a ani červíci nezahálejí, je jich pořád ještě mimořádné množství. Proč to tady řikám - dumám o tom proč a docházím k nepříliš radostným závěrům. Vychází mi totiž, že veliká úroda oříšků - znamená přípravu na nový příchod stromů. Líska je pionýr. I když špatně chodím, ověřím si svoje pozorování příští týden ještě na jiných "LÍSKOVÝCH" místech a pokud mám pravdu............ jasně, začínám být na stará kolena pověrčivý. Mnohem raději bych byl, kdyby se stalo normálem takovéto "PLOZENÍ". Pro pečení jsou takové oříšky k nezaplacení a já rád cukroví peču i konzumuji.
Počítač, který mně minulý týden "klekl" je opravený díky šikovnosti pracovníků z Fimy. Jasně, byla to nějaká blbost - něco kolem nějaké karty, či co, nicméně jsem rád, že už to zase maká. Celou tu dobu, co jsem nemohl psát, (a do notesu to fakt neumím) říkal jsem si svoje povídání "do hlavy" s tím, že až to zase půjde, jenom si vyzvednu co potřebuju. Omyl. Nic si nevyzvednu - všechny emoce a s nimi spojené věty jsem sice namluvil tam někam do paměti, ale spustit na přání, jako magnetofon, tak to Bohu žel. Budu muset psát jako dřív a všechno to, co jsem si připravil odepsat. Možná se mi při nějaké příležitosti vybaví věta, nebo dvě. Jak se znám, tak nevhod.
Zítra dovrším třiašedesátku, stejně chudý jako celý svůj dosavadní život, ne-li ještě chudší. V pondělí koupil jsem dřevo na zimu. Ouvej - každý rok je to stejné a až na loňskou výjimku která pravidlo potvrdila - zase okradený. V této zemi je snad už úplně normální, že při nějakém obchodě se vás pokusí ošidit. Místo sjednaného množství, kvality a sortimentu ....ále co se budu čílit. Nic s tím nenadělám a věřit tomu, že až dřevo srovnám tak aby bylo patrné, že je ho málo a zavolám dodavateli, že napraví svůj omyl? Už ho vidím jak mi vrací peníze. Nebo jak s omluvou dodá ještě pár metrů břízy. Ach jo - bodejť bych nebyl chudý - a při tom, hádejte co mne na tom všem vadí nejvíc. Ten člověk mně připravil o radost. Radost ze dřeva - že je doma, že voní a že budu mít v zimě čím topit - obyčejnou radost. Nejhorší na tom všem je, že o tu radost jsem se vlastně připravil sám. Rozčílil jsem se nad špatností "světa" a pro tu chvíli zapomněl co je důležité.Koukám, že se blíží půlnoc a protože jsem opravdu pověrčivý, musím dneska (v předvečer) skončit, abych mohl zítra pokračovat.
tak pro dnešek a pro zítřky děda
Žádné komentáře:
Okomentovat