VČERA JENOM CHVILKU - ale

... nářez to byl jaksepatří. Pozval mně už před časem kamarád ČAMRY , pomocí facebooku, bych se přišel podívat na závody. Nebylo mně až tak úplně jasné o co že to půjde. Viděl jsem sice na "tubě" nějaké vrcholné exhibice, ale že něco podobného je možné taky v našem "malém, milém, Rumburku", tak to mne nějak nenapadlo.
    Samozřejmě - o tom, že proti "ZIMÁKU" jsou instalovány všelijaké ty Ú rampy a podobné šikmé plochy pro naši mládež - tak o tom vím, to je jasné, ale pokud jsem šel někdy náhodou kolem, neviděl jsem nikdy činnost, která by nasvědčovala něčemu smysluplnému. Za to, co jsem si občas pomyslel se nyní OMLOUVÁM. Konec konců zmejlit se může každý. 

    Nebudu chodit kolem a kolkolem - Překvapilo mne to co jsem včera viděl a překvapilo mne to mile - pozitivně, chcete-li. Protože sám mám problém s chůzí po svých, nemohl jsem se neobdivovat odvaze a umění těch skoro ještě dětí. Zkrátka a dobře, bylo to zajímavé a těch pár fotek, které se mi podařilo ulovit než mne vedro zahnalo zase domů, nechť jsou toho svědectvím. Tento hodně krátký bloček budiž poděkováním panu Brabcovi a jeho firmě za práci, kterou věnují mládeži, sportu a co já vím, třeba i rumburské budoucnosti.

  Tak a teď ty fotky a jinak - zase někdy příště - dědaIvan