....nejenom že prší a je zima jak v psírně, daleko horší a odpornější handicap je ta bolest. Konec konců je to můj BLOG a tak si snad jeden článeček můžu tak nějak špendýrovat pro ty svoje neustálé a protivné bolesti zad.
Po asi dvaceti letech, což je jenom odhad, chození po "FELČARECH" se stížnostmi na bolest v zádech, mně s konečnou platností diagnostikovali (v.s.astrocytom, expanze míšní Th7-L1 - s epizodickou paraparezou DK). Do té doby ničil jsem si žaludek a játra snůškou všelijakých prášků na bolest - ovšem tak slabých, že to stejně nic nepomáhalo a tak jsem 20 let trpěl a plnil kasičku u lékaře a v lékárně. Je to smutné, že teprve když jsem si opravdu "DUPNUL" stačilo půl ročku a byli jsme doma - rakovina míchy. Léčit se to nedá, operace je velmi riskantní a i když prášky jsou silné až až, někdy (při změnách počasí) nezabírají a tak se vlastně nic nezměnilo. Jen ty nohy přestávají sloužit - takže počítám s tím, že do roka jsem na "KÁŘE" - O co jde? - No přece o to, že kdyby mně ta naše "felčarka" poslala na pořádné vyšetření včas - tzn. před, dejme tomu deseti lety, mohlo to být jinak (třeba by rozsah nebyl takový a šlo by to operovat). No dneska je darmo se rozčilovat, či snad plakat nad rozlitým mlékem. Doufám, že to nečiním. Já jen, že se mi do textu občas dostane nějaká ta lamentace či zmínka o bolestech a tak aby bylo jasné proč. Je lepší když i čtenář ví jak se věci mají.
Tak to bychom měli.
Mám někdy pocit, že kdybych psal každý den jeden krátký článeček, vyčerpal bych témata a byl bych v koncích s celým blogem. Jindy zas se mi hrnou a v hlavě převalujou příběhy jeden přes druhej, takže nejsem schopen to zvládnout a alespoň na nečisto zaznamenat. Je mi přes šedesát a věru že je na co vzpomínat. Také mě tu a tam nadzvedne nějaké to "aktuální" dění a musím se bránit abych se nesnažil glosovat je. Nejspíš si budu muset udělat pořádek v tom o čem chci psát a potom .....potom se uvidí.
Jo jo...už jsou skoro dvě ráno a tak jenom zkusmo taková jako prezentace - ono se to nejspíš nepovede, tož nevadí - zejtra, vlastně dneska je taky den - ne? děda
Žádné komentáře:
Okomentovat